O webu

Vítejte na webu psychologiedom

 

Co je psychologie?

Dějiny psychologie jsou dějinami úvah o lidském vědomí, chování a jednání. Psychologické teorie mají své kořeny ve filozofii starého Řecka, ale kromě toho absorbovaly rovněž vlivy epistemologie ( filosofie vědění), metafyziky, náboženství nebo orientální filozofie.

Na počátku šla psychologie  ruku v ruce s fyziologií, ale v průběhu staletí se jejich cesty stále více rozcházely.Největší rozdíly se posléze projevily mezi esenciálně fenomenologickou (experimentální) a mechanistickou (fyziologickou)koncepcí. Obecně lze říci, že na konci 19.století se britská a německá škola hlásily k fenomenální tradici, zatímco Francouzi a Američané zastávali mechanistické pojetí. Dějiny psychologie od 19.století dále mohou být nazírány jako neutuchající debata mezi jednotlivými školami systematického bádání v oblasti lidské mysli a vědomí( jako byl  např. asocianismus, strukturalismus, funkcionalizmus) nebo jako dějiny výzkumů a experimentů na nejrůznější témata. Do 20.století vstoupila psychologie v hávu strukturalismu, který při popisu psychických jevů využíval metodu introspekce. Ten se posléze vyvinul v psychoanalýzu, derivaci psychiatrické tradice, a podnítil vznik behaviorismu a gestapismu, které představovaly oponentní reakci na strukturalismus. Dalším členem rodiny se stala humanistická psychologie, která představovala vzpouru proti redukcionismu a deterministickým sklonům předchozích škol.

V době druhé světové války se psychologické školy převážně vytratily ze scény, přičemž po sobě zanechaly společné portfolio psychologických poznatků, do něhož bez rozdílu přispívali teoretici, empirici, experimentátoři i klinici. V souladu s touto novou jednotou se rozvinuly obory jako biologická psychologie či psychobiologie, kombinující psychologii s fyziologií.

Termín“ psychologie“ doslova znamená studium duše či mysli. Téma vztahu mezi duší(psychikou) a tělem je v psychologii všudypřítomné,což je dědictvím jejích filozofických a fyziologických kořenů. Psychologie je také úzce spjata s biologickými a společenskými vědami.

Široký záběr psychologie vzbuzuje u této vědy někdy dojem nejednosti, roztříštěnosti a nedostatku univerzálně přijímaných teoretických východisek. Některé psychologické obory patří mezi aplikované disciplíny, zatímco jiné mají více experimentální povahu.Mezi nejrůznější aplikované obory patří například klinická, poradenská, inženýrská, personální nebo environmentální psychologie a dále také třeba psychologie práce a organizace nebo psychologie trhu a spotřebního chování. Nejdůležitější z aplikovaných disciplín je nepochybně klinická psychologie, která se zabývá diagnostikou a léčbou duševních nemocí a poruch.Psychologie práce a organizace(též průmyslová psychologie) nachází své využití ve výběru zaměstnanců a dalších příbuzných tématech v oblasti podnikání, zaměstnanosti a průmyslu.

Široké pole experimentální psychologie zahrnuje četné specializace, jako je dětská, vývojová, sociální, fyziologická, srovnávací psychologie nebo třeba psychologie vzdělávací. Dětská psychologie aplikuje psychologické teoretické poznatky a výzkumné metody na děti, psychologie vzdělávání se zabývá procesy učení a problémy spojenými s výukou studentů, sociální psychologie zkoumá skupinovou dynamiku a další aspekty lidského chování v sociálním a kulturním prostředí.Srovnávací psychologie se zase věnuje rozdílům v chování mezi různými živočišnými druhy včetně člověka. Témata, která jsou předmětem studia psychologie, tak představují široké spektrum jevů zahrnující učení,poznávací procesy, inteligenci, motivaci, emoce, žití a vnímání, osobnost nebo duševní poruchy. Jedním z mnoha cílů zkoumání je rovněž otázka, nakolik jsou individuální rozdíly mezi jedinci výsledkem vrozených dispozic nebo produktem působení okolního prostředí, těmto problémům se věnuje zejména behaviorální genetika.

Experimentální výzkum, jehož předmětem jsou lidské bytosti, má pochopitelně svá právní a etická omezení. Z tohoto důvodu je velká část výzkumů prováděna na zvířatech, přičemž badatelé věří nebo spíš doufají, že takto získané poznatky o povaze psychofyziologických a behaviorálních funkcí budou převoditelné i do sféry humánní psychologie.

Výzkumné metody, využívané pro lidské subjekty, zahrnují pozorování(někdy i mimo laboratorní podmínky), rozhovory, testování(psychometrie), laboratorní experimenty nebo statistickou analýzu. Psychometrie se prakticky stala samostatným oborem-její odborníci vymýšlejí nové metody a techniky sběru dat, nové analytické metody a nové postupy experimentálního výzkumu.