O webu

 Neuropsychologie

Struktura a funkce kůry koncového mozku je samozřejmě předmětem zkoumání expertů neurologických věd, ale studiem procesů, které se podílejí na myšlení, se zabývají rovněž kognitivní psychologové, kteří se věnují duševním aktivitám, označovaným neurology jako vyšší korové funkce. Pro tyto jevy, které jsou středem jejich zájmu, pak používají souhrnné označení kognitivní funkce zpracovávání informací u lidí. Z toho pohledu tedy lze říci, že komplexní  zpracování informací je důležitým znakem všech kognitivních funkcí. Kognitivní psychologie se snaží identifikovat a definovat procesy zapojené do myšlení, a to bez ohledu na jejich fyziologický základ. Výsledný model kognitivních funkcí tak připomíná spíše vývojový diagram počítačového algoritmu než obraz neuronálních sítí.Není proto divu, že sami kognitivní psychologové často využívají analogie a pojmy z oblasti informatiky.

Mezeru mezi neurologickými a kognitivními disciplínami přemosťuje neuropsychologie, která zkoumá vztah mezi chováním a mozkovými funkcemi.Příkladem této fúze mohou být studie, v nichž se kognitivní modely používají jako pojmové rámce či koncepce, jež pomáhají vysvětlit chování pacientů, kteří utrpěli poškození různých částí mozku.Tak například poškození čelního laloku může být přirovnáno k selhání „centrální výkonné“ složky pracovní paměti, zatímco důsledky poškození levého temenního laloku mohou v další obdobné analogii odpovídat selhání „generativní funkce“.

Analýza změn chování a schopností, k nimž dochází následkem poškození mozku, je zdaleka nejstarší a také nejinformativnější  metodou používanou pro studium vyšších korových funkcí.

Klinická psychologie

Klinická psychologie je disciplínou, která se zabývá praktickou aplikací výzkumných metod a teoretických poznatků při diagnostice a léčbě duševních poruch.

Kliničtí psychologové rozdělují své aktivity do tří hlavních kategorií: vyšetřování(včetně diagnostiky), léčebná péče a výzkum.Do první oblasti spadá administrace a interpretace psychologických testů, předkládaných buď za účelem měření relativní  inteligence či jiných duševních schopností nebo kvůli zjištění psychických charakteristik, které mohou pomoci při diagnostice specifických duševních poruch.Dalším významným diagnostickým nástrojem je rozhovor, při němž lékař pacienta pozoruje, klade mu otázky a vstupuje s ním do interakce.

Pro potřeby léčby užívají kliničtí psychologové nejrůznější formy psychoterapie.Mnozí lékaři oboru zastávají eklektický přístup, jenž spočívá v libovolné kombinaci takových technik, které jsou pro konkrétního pacienta nejvhodnější.Kliničtí psychologové se mohou specializovat na behaviorální terapii, skupinovou či rodinnou terapii, psychoanalýzu a řadu dalších terapeutických metod a postupů.

Důležitou oblastí je pro řadu klinických psychologů také výzkum, koneckonců, experimentální a statistické procedury jsou nedílnou součástí jejich vzdělání a specializace.Kliničtí psychologové tak mají často klíčový podíl u studií zaměřených na lékařskou péči o duševně nemocné.

Kliničtí psychologové mohou pracovat v nejrůznějších prostředích včetně nemocnic, soukromých klinik, privátních praxí, neziskových organizací nebo velkých korporací.Někteří z nich se specializují na práci s duševně či tělesně postiženými lidmi, osobami ve výkonu trestu, lidmi závislými na drogách či alkoholu nebo s geriatrickými pacienty.V některých případech pracují kliničtí psychologové společně s psychiatry a sociálními pracovníky,přičemž právě oni jsou obvykle zodpovědní za řízení výzkumu.Kliničtí psychologové rovněž asistují soudům při vyšetřování obviněných nebo vězňů žádajících o podmínečné propuštění, zatímco jiní jsou zase zaměstnáni u ozbrojených sil, kde se starají o výběr vhodných zaměstnanců, jejich hodnocení a výcvik.

Vzdělání klinických psychologů zpravidla zahrnuje univerzitní studium psychologie obecně a následnou klinickou praxi.Nové Mexiko v USA se stalo prvním státem na světě, který navíc umožnil psychologům předepisovat svým pacientům léky.V jiných zemích však platí, že kliničtí psychologové, kteří nemají zároveň lékařské vzdělání, psychofarmaka předepisovat nesmějí.